Obsah

Identifikační údaje

Představení projektu

Rámec projektu

Cíl projektu

Dílčí cíle řešení

Plán projektu - pracovní moduly

Harmonogram řešení projektu

Projektový tým

Řešitelská pracoviště

Údaje pro IS VaV

Identifikační údaje    [zpět]

Akronym projektu

WaterRisk

Název projektu

Identifikace, kvantifikace a řízení rizik veřejných systémů zásobování pitnou vodou

Anotace projektu

Cílem projektu je vývoj a návrh metodiky pro identifikaci, kvantifikaci a řízení rizik při dodávce pitné vody, jako jedné ze základních složek životního prostředí. Navrhovaná metodika bude založena na implementaci teorie analýzy a řízení rizik, přičemž hlavní pozornost bude věnována nebezpečím a nežádoucím stavům, které mohou mít vliv na omezení a přerušení dodávek pitné vody a její kvalitu, která je sice definovaná příslušnou legislativou, ale ta nemůže nikdy postihnout všechna existující rizika. V rámci řešení projektu bude prověřena možnost implementace metody HACCP (Hazard Analysis at Critical Control Points) při výrobě a distribuci pitné vody. Tento přístup, který je již řadu let používán při výrobě potravin, navrhuje Světová zdravotnická organizace i Evropská komise zavést též ve vodárenství. Řešení projektu bude zároveň koordinováno s řešením mezinárodních projektů (program COST) a TECHNEAU (6.rámcový program EU), do kterých jsou navrhovaní řešitelé projektu zapojeni.

Výstupem projektu bude metodický návod pro provedení analýzy a řízení rizika na jakémkoli systému veřejného zásobování pitnou vodou. Budou definovány postupy pro správnou provozní a hygienickou praxi a doporučení pro inovativní změny v technologiích pro výrobu a distribuci pitné vody. Cílem je vyšší zajištění kvality a bezpečnosti pitné vody.

Navrhované postupy a metody řešení projektu budou průběžně konzultovány s provozovateli vodárenských systémů, testovány a pokusně implementovány na konkrétních lokalitách u Vodárenské akciové společnosti a.s., která je spoluřešitelem projektu. Výsledky projektu budou průběžně prezentovány na odborných seminářích, v posledním roce projektu bude uspořádána mezinárodní konference, kde budou prezentovány výsledky projektu včetně srovnání řešení tohoto problému v ostatních zemích EU.

Soutěž

NÁRODNÍ PROGRAM VÝZKUMU II - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [VSMSMT6NPV2]

Program

ZDRAVÝ A KVALITNÍ ŽIVOT [2B]

Tematická oblast programu

Životní prostředí a zdraví [2B-3-5]

Téma projektu

Nové postupy umožňující identifikaci a kvantifikaci rizik spojených se zátěží prostředí [2B-3-5-2]

Představení projektu    [zpět]

Řešení projektu

Významné změny ve způsobu a intenzitě užívání vody, implementace směrnic EU, zhoršená jakost vody kontrastující se zvýšenými požadavky na kvalitu surové i upravené vody vede k nutnosti hodnocení spolehlivosti a zvýšené zabezpečenosti vodních zdrojů, procesů úpravy pitné vody i její distribuce. Nedávné povodňové události (zejména extrémní povodně v letech 1997 a 2002) vystřídané extrémními suchy (2003) výrazně ovlivnily zásobování pitnou vodou v dotčených oblastech. Vlastníci infrastruktury, provozovatelé i státní orgány začaly věnovat problematice zabezpečenosti dodávky pitné vody zvýšenou pozornost.

Moderním nástrojem pro zajištění dodávky kvalitní pitné vody je analýza rizik a implementace metodiky HACCP (Hazard Analysis and Control of Critical Points), která do procesu výroby a distribuce pitné vody zavádí systém kritických kontrolních bodů. Analýza a řízení rizik ve spojení s HACCP umožňuje identifikovat možná nebezpečí, která se mohou v procesu jímání, úpravy a distribuce pitné vody vyskytnout na její cestě od zdroje až ke spotřebiteli a ohrozit její kvalitu. Tyto poznatky lze využít pro kvantifikaci, inovace a provozování technologických systémů pro výrobu a distribuci pitné vody. Dalším významným impulsem pro implementaci teorie rizik jsou poruchy a spolehlivost jednotlivých prvků systémů zásobování pitnou vodou a především pak potenciální možné záměrné nebo nahodilé ohrožení a zásahy do systému zvenčí. Zejména po událostech 11. září 2001 v USA dochází zvláště u velkých městských aglomerací a rozsáhlých vodárenských soustav k formulaci a návrhům řešení otázek souvisejících s odhadováním, posuzováním a řízením rizik při zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Navrhování a provozování systémů založené na analýze bezpečnosti, spolehlivosti a rizika je již využíváno v řadě inženýrských odvětví jako jsou např. nukleární, elektrotechnické, letecké, raketové, strojní, materiálové inženýrství. Teoretické a praktické poznatky získané při navrhování a provozování těchto složitých systémů jsou v poslední době využívány a modifikovány i v odvětví vodního hospodářství v rámci různých programů (WHO, US EPA, COST).

V Berlíně proběhla v dubnu 2003 mezinárodní konference Water Safety – Risk Management Strategies for Drinking Water zabývající se globálně problematikou zajištění a zvýšení bezpečnosti zásobování pitnou vodou, jakož i metodami, jak minimalizovat rizika spojená s případným zneužití vodních zdrojů a systémů veřejného zásobování pitnou vodou. Na ni navázala v květnu 2004 další konference NSF a WHO Drinking Water Risk Management Strategies, která proběhla v Ann Arbor (USA). Nově přijatá strategie vychází z předpokladu, že chceme-li mít jistotu o vyhovující kvalitě pitné vody a její bezpečnosti, nelze se spoléhat, jak je dnes obvyklé, na občasnou kontrolu (rozbor) vody, která je podle množství vyráběné vody více či méně častá, ale nikdy ne nepřetržitá. Chceme-li mít skutečně jistotu a důvěru v kvalitu vody, musíme mít – resp. výrobce a dodavatel pitné vody - musí mít pod kontrolou celý proces zajištění dodávky pitné vody. Počínaje přehledem o všech rizikových aktivitách v okolí (povodí) zdroje surové vody, přes úpravu a distribuci vody, až po odběrné místo u spotřebitele.

Každý vlastník a provozovatel vodárenské infastruktury by si měl udělat nebo nechat udělat rizikovou analýzu svého „článku“ či celého „řetězce“ zásobování vodou (ochranné pásmo – zdroj – úprava – distribuce) a na základě této analýzy vypracovat plán zabezpečení kvality vody, ve kterém budou identifikována všechna riziková místa, způsoby jejich zajištění a kontroly, potřebná preventivní, průběžná i nápravná opatření atd.
Za tuto novu strategii při výrobě pitné vody se v roce 2004 plně postavily dvě mezinárodní organizace, které mají ke kvalitě pitné vody blízký vztah: Světová zdravotnická organizace (WHO) začlenila tento nový přístup (který nazývá „Water Safety Plans“ čili plány pro zajištění bezpečnosti vody) do posledního vydání svých Doporučení pro kvalitu pitné vody [WHO 2004] a Mezinárodní asociace pro vodu (IWA - International Water Association)), která sdružuje vodárenské společnosti a odborníky z celého světa, vydala na to téma zásadní prohlášení, tzv. Bonnskou vodní chartu [IWA 2004]. V některých zemích (např. Švýcarsko, Francie, Austrálie, USA, Nový Zéland) je již v oblastech zásobování pitnou vodou alespoň zčásti aplikována riziková analýza prostřednictvím metody HACCP [Medge 2003], [Fawell 2003], [Girsberger 2003] . Evropská komise nyní ve spolupráci s WHO řeší otázku, jak nejlépe koncept plánů pro zajištění bezpečnosti vody (či HACCP) začlenit do příští novely Směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu. Z toho vyplývá, že v blízké budoucnosti bude aplikace tohoto konceptu povinná i pro výrobce a distributory pitné vody v ČR.

Riziková analýza systému zásobování pitnou vodou, i když vychází ze stejných principů jako HACCP, však bude muset zahrnout mnohem více faktorů a mnohem větší „prostor“. Zatímco u výroby potravin se lze při aplikaci HACCP omezit na samotnou výrobu, u pitné vody musí analýza postihnout i rizika před výrobou (v povodí, v ochranném pásmu zdroje) a po výrobě (distribuční síť). V ČR mají vodárenské společnosti zpracován tzv. „krizový plán“ pro řešení mimořádných situací při zajištění dodávek pitné vody. Plány vycházejí převážně ze zkušeností získaných během povodní v letech 1997 a 2002. Většinou však nevycházejí z ověřených a otestovaných metod stanovení a kvantifikace jednotlivých dílčích rizik. V současné době u nás některé velké vodárenské společnosti (např. Pražské vodárny a kanalizace) začínají s ověřováním možnosti nasazení metody HACCP i při výrobě a dodávce pitné vody.

Předložený návrh projektu WaterRisk přispěje k řešení těchto problémů na národní úrovni a poskytne tak zejména vlastníkům a provozovatelům metodiku zajištění bezpečné a spolehlivé dodávky pitné vody. Tato metodika může být zároveň výchozím podkladem pro státní orgány při návrhu legislativních opatření v této oblasti.

Garanti

  • Hlaváč Jaroslav Doc. Ing. CSc. - Vodárenská akciová společnost, a.s.

  • Kožíšek František MUDr. CSc. - Státní zdravotní ústav, příspěvková organizace

  • Tuhovčák Ladislav Ing. CSc. - Vysoké učení technické v Brně

    Rámec projektu    [zpět]

    Účel projektu

    Účelem projektu je vývoj metodiky pro identifikaci, kvantifikaci a řízení rizik veřejných systémů zásobování pitnou vodou. Implementace této metodiky u provozovatelů vodárenské infrastruktury zvýší spolehlivost dodávky vody i její kvality všem odběratelům a umožní kontinuální monitoring a řízení jakosti pitné vody během její výroby a distribuce.

    Projekt je zaměřen na splnění cílů programů NPV II 2BC1 - Zajistit nové postupy zpracování, distribuce kontroly a jednoznačné identifikace zdravých a nezávadných potravin a 2BC9 - Vypracovat metodiky implementace standardů životního prostředí dle norem OECD. Úzce navazuje na poslední aktivity Světové zdravotnické organizace (WHO) a připravované legislativní změny v rámci EU v oblasti zásobování obyvatelstva a ostatních odběratelů pitnou vodou.

    Očekávané přínosy projektu

    Realizace projektu bude znamenat přinos pro provozovatele vodárenských systémů, vlastníky vodárenské infrastruktury i dotčené státní orgány, kterým na základě implementace navržené metodiky umožní:
    1. Identifikovat a vyhodnocovat nežádoucí stavy (HAZARD - nebezpečí), která mohou ohrozit dodávku a kvalitu pitné vody a těmto nebezpečím účinně předcházet.
    2. Sledovat a řídit výrobu a distribuci pitné vody na základě spolehlivých, jasných a bezpečných principů, postupů, technologií a připravených nápravných opatření..
    3. Cíleně a efektivně inovovat technologie při jímání, úpravě a distribuci vody za účelem zajištění požadované kvality a spolehlivosti dodávky pitné vody (analýza rizik umožní jejich prioritizaci).
    4. Provádět vnitřní audity posouzení bezpečnosti výroby a distribuce a na základě informací a návodů z metodiky připravovat (vylepšovat) vlastní provozní a hygienické postupy.

    Projekt je neméně významný i pro vlastní spotřebitele, kterým implementace navržené metodiky zaručí stálou či vyšší kvalitu a spolehlivost dodávky pitné vody a měla by tedy zvýšit důvěru spotřebitelů ve vodárenský produkt.

    Způsob ověření dosažených přínosů

    Navržená metodika bude vyvíjena ve spolupráci s konkrétním provozovatelem vodárenské infrastruktury (Vodárenská akciová společnost a.s.) a bude průběžně testována a ověřována na několika konkrétních vybraných vodárenských systémech různého rozsahu. Ke každému dílčímu cíli projektu bude vydána závěrečná zpráva a uspořádán odborný seminář. Získané poznatky a přínosy z testování a ověřování budou průběžně publikovány na národních konferencích (Pitná voda Tábor, Voda Zlín atd.) a mezinárodních konferencích (workshopy COST, EWA, IWA atd.) a budou tak poskytnuty široké odborné veřejnosti i orgánům státní zprávy (především hygienické službě a vodoprávním úřadům). Na závěr projektu bude vydána souhrnná monografie prezentující navrženou a oponovanou metodiku.

    Cíl projektu    [zpět]

    Do 30.6.2010 - Metodika pro identifikaci, kvantifikaci a řízení rizik při výrobě a distribuci pitné vody. Její součástí bude i způsob implementace této metodiky v ČR a návrh potřebných legislativních změn.

    Výsledky projektu

    Výsledkem projektu bude oponovaná metodika pro identifikaci nebezpečných a nežádoucích stavů, kvantifikace, ohodnocení a řízení rizik veřejných systémů zásobování pitnou vodou v jejich celé šíři – od povodí přes jímání, úpravu až k distribuci pitné vody ke spotřebiteli.

    Forma zpracování a předání výsledků

    Výsledná metodika včetně výsledků jejího testování na konkrétních veřejných systémech zásobování pitnou vodou bude předána formou odborné monografie a veřejného webovského portálu WaterRisk.

    Výsledky projektu a splnění dílčích cílů projektu budou průběžně publikovány:
    - na národních konferencích (např. SOVAK, Pitná voda Tábor, Voda Zlín, Vodárenská biologie),
    - na mezinárodních konferencích a seminářích,
    - na odborných seminářích, který řešitelský tým uspořádá pro odbornou veřejnost po ukončení každého dílčího úkolu,
    - v odborných publikacích a časopisech (např. SOVAK, Vodní hospodářství),
    - v závěrečných zprávách z řešení dílčích cílů projektu,
    - v závěrečné odborné monografii, která bude zpracována v digitální (prezentována na webu projektu) i tištěné formě,
    - na mezinárodní konferenci uspořádané na závěr projektu.

    Získané poznatky a výsledky projektu budou předány příslušným orgánům státní správy (Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo životního prostředí), Sdružení oboru vodovodů a kanalizací SOVAK a budou využity v činnosti Národního referenčního centra pro pitnou vodu při metodickém vedení hygienické služby.

    Dílčí cíle řešení    [zpět]

    DC 1

    Metodika analýzy rizik jednotlivých základních části systémů zásobování pitnou vodou od zdroje surové vody po spotřebitele.

    - 30.6.2008 - Aplikovaný výzkum s výjimkou průmyslového výzkumu (tzv. "neprůmyslový výzkum")

    Výsledkem tohoto dílčího cíle bude metodika pro identifikaci rizikových stavů (nežádoucí situace, mimořádné stavy systému, potenciální vnější zásahy), stanovení pravděpodobností jejich vzniku a ohodnocení možných následků těchto rizikových stavů.

    Metodika analýzy rizik bude vypracována zvlášť pro

    - zdroje vody
    - technologické procesy úpravy vody
    - distribuční systém od zdroje ke spotřebiteli

     

    DC 2

    Metodika implementace a používání metody analýzy rizik a metody kontrolních kritických bodů (HACCP) při výrobě a distribuci pitné vody.

    - 30.6.2009 - Aplikovaný výzkum s výjimkou průmyslového výzkumu (tzv. "neprůmyslový výzkum")

    Tento dílčí cíl bude využívat poznatků získaných při analýze rizik systému. Výsledkem tohoto dílčího cíle bude:
    1. metodika pro zavedení systému analýzy a řízení rizika do výroby a distribuce pitné vody (předpoklady, postupy, standardy, dokumentace, opatření, monitoring atd.),
    2. návod pro stanovení kritických kontrolních bodů systému a způsoby sledování kvality pitné vody v těchto místech,
    3. uživatelská příručka pro správnou provozní a hygienickou praxi při výrobě a distribuci pitné vody.
    4. doporučení možných nápravných opatření a inovací technologií pro úpravu a distribuci pitné vody za účelem zajištění (zlepšení) kvality vody.

    Metodika bude použitelná pro jakýkoliv vodárenský systém a zaměří se na celkové zajištění kvality vody, nejen podle příslušné české legislativy (vyhláška č. 252/2004 Sb.).

     

    DC 3

    Testovaní navržených metodik na konkrétních vodárenských systémech.

    - 30.6.2010 - Aplikovaný výzkum s výjimkou průmyslového výzkumu (tzv. "neprůmyslový výzkum")

    V rámci tohoto dílčího cíle bude na základě poznatků získaných řešením DC 1 a DC 2 sestaven pilotní plán zabezpečení pitné vody na vybraných vodárenských systémech (různé velikosti). Dále bude připravena příručka správné provozní praxe(doporučené postupy, možná nebezpečí plynoucí z různých činností, standardizace postupů atd.) a hygienické praxe. Příručka bude určena provozovatelům systémů zásobování vodou. Její součástí bude také seznam doporučených inovativních změn v technologiích pro výrobu a distribuci vody, které mají pozitivní vliv na kvalitu vody.

     

    DC 4

    Odborná monografie, veřejné webové stránky projektu a prezentace výsledků projektu

    - 30.6.2010 - Aplikovaný výzkum s výjimkou průmyslového výzkumu (tzv. "neprůmyslový výzkum")

    Odbornou monografii bude příručka pro správnou hygienickou a provozní praxi při výrobě a distribuci pitné vody a seznam doporučených inovativních technologických změn, včetně návodu, jak zpracovat plán pro zajištění bezpečné pitné vody podle požadavků WHO i chystané novely Směrnice Rady 98/83/ES.

    Plán projektu    [zpět]

    Metodika řešení

    V současné době není v ČR schválený nebo doporučený postup ani zkušenosti z implementace analýzy rizik a metody HACCP (či plánů pro zajištění bezpečnosti vody – podle terminologie WHO) u systémů zásobování pitnou vodou. Proto se bude při návrhu této metodiky vycházet především ze zkušeností v zahraničí (USA, Austrálii, Francie atd.), ze zkušeností z implementace těchto metod z jiných odvětví, ze získaných poznatků a zkušeností z řešení zahraničních výzkumných projektů obdobného charakteru a v neposlední řadě ze znalosti specifických podmínek tuzemského vodárenství. Jako základní výchozí podklad bude využito ČSN IEC Management spolehlivosti, Oddíl 9: Analýza rizika technologických procesů a příručka WHO Water Safety Plan - Managing drinking-water quality from catchment to consumer.

    Řešení projektu bude rozděleno do celkem 8 relativně samostatných pracovních modulů (PM) jejichž náplň a řešení je zaměřena na dosažení stanovených jednotlivých dílčích cílů projektu.

    Dílčí cíl DC 1

    K dosažení tohoto dílčího cíle projektu budou sloužit pracovní moduly:
    PM1 Analýza rizik zdrojů pitné vody (řešení 7/2006 - 6/2008)
    PM2 Analýza rizik technologických procesů úpravy vody (řešení 7/2006 - 6/2008)
    PM3 Analýza rizik distribučního systému a jeho prvků (přiváděcí a zásobovací řady, čerpací stanice, vodojemy, vodovodní síť – včetně vlivu na kvalitu vody),(řešení 7/2006 - 6/2008)

    Proces analýzy rizik u všech těchto tří pracovních modulů bude zahrnovat zejména
    - definice rozsahu platnosti analýzy (formulování cílů, popis posuzovaného systému),
    - identifikace jednotlivých nežádoucích stavů (nebezpečí – HAZARD),
    - odhad a kvantifikace pravděpodobnosti výskytu těchto nežádoucích stavů - analýza četností,
    - vyhodnocení následků a akceptovatelnosti příslušného rizika.

    Budou prověřovány možnosti využití nejpoužívanějších metod obecné teorie analýzy rizik např. analýza stromu poruchových stavů (FTA), analýza druhů, důsledků a kritičnosti poruchových stavů (FMEA), analýza spolehlivosti, studie nebezpečí a provozuschopnosti (HAZOP), metoda hodnocení zdravotních rizik (HRA) a metoda hodnocení zdravotních dopadů (HIA).

    U všech tří pracovních modulů bude analýza rizik prováděna jak z hlediska kvantitativního (zajištění dodávky požadovaného množství vody v čase), tak i z hlediska kvalitativního, t.j. zajištění vody odběrateli v požadované kvalitě, a z hlediska možného zdravotního dopadu při selhání systému nebo jeho prvků.

    Analýza rizik bude zaměřena na tři základní skupiny potenciálních zdrojů nežádoucích stavů (nebezpečí)
    - přírodní vlivy (povodně, sucha, bouřky, výskyt přirozeně se vyskytujících kontaminant apod.),
    - lidský faktor (neúmyslný – neznalost, nedbalost, úmyslný - vandalismus, sabotáž, teroristický útok; znečištění vody z jiných lidských činností),
    - technické závady (poruchy, stárnutí systému, vliv okolního prostředí apod.).
     

    Práce na modulu PM3 budou koordinovány s běžícím vědecko-výzkumným projektem MŠMT ČR - OC130 (COST C19), který je označován akronymem RADWAS, a projektem EU FP5 COST Action C19 "Proactive Crisis Management of Urban Infrastructure". Oba dva tyto projekty se zabývají identifikací technologických nebezpečí a hodnocením z nich vyplývajících rizik výhradně v distribuční části systémů zásobování pitnou vodou (vodovodní řady, vodojemy, čerpací stanice). Členové řešitelského týmu ÚVHO jsou aktivními spolupracovníky obou těchto projektů a získané výsledky budou využity pro potřeby řešení projektu WaterRisk. Vzájemnou návaznost projektů zobrazuje následující obrázek:

     

    WaterRisk                                                            OC130 (COST C19)

    Obr.1 Návaznost projektu WaterRisk na soudobé vědecko-výzkumné projekty

     

    Dílčí cíl DC 2

    K dosažení tohoto dílčího cíle projektu budou sloužit pracovní moduly:
    PM4 Metodika tvorby a implementace plánů zajištění bezpečné dodávky vody (Water Safety Plans) při výrobě a distribuci pitné vody u větších vodárenských systémů (řešení 1/2007 - 12/2008)
    PM5 Metodika tvorby a implementace plánů zajištění bezpečné dodávky vody u malých obcí (řešení 1/2007 - 6/2009)

    Metoda HACCP (Hazard Analysis and Critical Control Points) používaná při výrobě potravin má sice jasně danou ověřenou strukturu (viz dále), ale tuto nelze do vodárenství transponovat beze změny . Specifické odlišnosti samotného výrobního procesu u pitné vody a potravin, a především rozsah rizikové analýzy ve vodárenství, která musí zahrnovat i dvě rozsáhlé oblasti mimo samotnou výrobu (úpravnu vody) – oblast povodí, odkud je surová voda jímána, a oblast distribuce ke spotřebiteli – tedy oblasti, které klasický systém HACCP v praxi neřeší. Strukturu sedmi kroků HACCP (provedení analýzy nebezpečí – určení kritických kontrolních bodů – stanovení kritických limitů – zavedení monitorování kritických bodů – vypracování nápravných opatření pro případ, že monitoring ukáže selhávání kontroly nad kritickým bodem – stanovení postupu, jak ověřit účinnost nápravných opatření – zavedení systému dokumentace všech činností) bude nutné:
    a) rozšířit o úvodní přípravnou fázi, zpracování podrobného popisu systému,
    b) rozšířit na celý systém zásobování počínaje zdrojem surové vody a jeho příslušným okolím, přes úpravnu a distribuční síť až po vnitřní vodovody v budovách,
    c) převést systém do specifické oblasti vodárenství (popsat všechna možná známá rizika systému, určit kritické kontrolní body celého systému, navrhnout vhodné indikátory pro jejich sledování a způsob a četnost sledování, varianty možných nápravných opatření, způsob vedení dokumentace atd.),
    d) upravit metodu do vhodné uživatelské podoby, aby byl použitelný současným personálem podniků vodovodů a kanalizací (způsob a forma dokumentace apod.). Proto bude metoda HACCP kombinována s koncepcí WHO „Water Safety Plans“ (plány pro zajištění bezpečnosti vody).

    Malé vodárenské systémy jsou specifické tím, že jsou často provozovány samotnými obcemi a obsluhovány málo kvalifikovanými pracovníky. Přitom právě u těchto malých vodovodů je z uvedených důvodů systém zabezpečení (trvalé) kvality pitné vody na poměrně nízké úrovni a naopak riziko kontaminace vody vysoké (což potvrzují i výsledky celostátního monitoringu jakosti vod: jakost vody ve vodovodech zásobujících do 5000 obyvatel je obecně nižší než jakost vody ve větších vodovodech). O to je však naléhavější, aby se alespoň v přijatelně redukované míře začal přístup založený na hodnocení a řízení rizik u malých vodovodních systémů používat. „Přijatelnou redukcí“ se zde na jedné straně rozumí zohlednění všech relevantních rizik, na druhé straně maximální zjednodušení celého procesu analýzy rizik tak, aby výsledkem byl nástroj použitelný v současných podmínkách provozu, resp. obsluhy malých vodárenských systémů. Tímto nástrojem bude jednoduchý a přehledný plán zajištění dodávky kvalitní pitné vody, který bude zahrnovat identifikaci a ohodnocení možných rizik (pomocí tzv. „check listu“) a k nim relevantní nabídky kontrolních či nápravných opatření.

    Dílčí cíl DC 3

    K dosažení tohoto dílčího cíle projektu budou sloužit pracovní moduly:
    PM6 Ověřování a testování modulů analýzy rizik na konkrétních vybraných vodárenských systémech (řešení 7/2008 - 12/2009)
    PM7 Ověřování metodik implementace plánů pro zajištění bezpečnosti vody v praxi na konkrétních vybraných vodárenských systémech (řešení 1/2009 - 3/2010)

    Testování a ověřování navržených postupů bude probíhat jednak na fiktivním vodárenském systému, na kterém bude možno simulovat veškeré možné stavy a rizika. Testování implementace této metodiky bude dále probíhat na vybraných konkrétních lokalitách vodárenských systémů různé velikosti a rozsahu ve spolupráci s jejich reálným provozovatelem - Vodárenskou akciovou společností a.s. Budou zpracovány případové studie analýzy rizik jak pro jednotlivé části veřejných systémů zásobování pitnou vodou (zdroje, úpravny vody, vodovodní síť atd.) tak pro celý systém komplexně.

    Dílčí cíl DC 4

    K zajištění tohoto dílčího cíle ale i k řízení celého projektu bude sloužit pracovní modul
    PM8 Řízení, prezentace a kontrola činností projektu

    Řízení a koordinaci vlastních prací na projektu bude zajišťovat Ústav vodního hospodářství obcí FAST VUT v Brně. Odborně bude projekt koordinovat "odborné kuratorium" tvořené odbornými garanty projektu, kteří budou zároveň vedoucími týmu jednotlivý řešitelských pracovišť. K řešení jednotlivých pracovních modulů budou ustaveny malé (3-4 členné) pracovní týmy. Za každý pracovní modul bude odpovědné jedno z řešitelských pracovišť. Minimálně dvakrát ročně se bude scházet celý řešitelský tým na jednodenních pracovních seminářích, kde budou prezentovány dosažené výsledky a upřesňován další postup prací.

    Ihned po zahájení projektu bude zprovozněn společný web WaterRisk pro prezentaci a správu projektu. Správa a řízení projektu bude probíhat na bázi „bscw – Basic Support for Cooperative Work”, pomocí kterého bude realizováno sdílení a výměna dat mezi řešitelskými pracovišti projektového týmu. Tato část webu WaterRisk bude přístupná pouze členům projektového týmu a jeho zřízení a provoz bude zajišťovat ústav vodního hospodářství obcí. Využije přitom část kapacity stávajících počítačových serverů ústavu.

    Zároveň bude pravidelně probíhat kontrola průběhu prací v souladu se stanoveným harmonogramem. V projektu jsou stanoveny dvě kontrolní etapy (KE).
    KE I - 06/2008 - dokončení pracovních modulů PM1, 2, 3 a kontrola rozpracovanosti modulů PM4 a PM5
    KE II - 06/2009 - dokončení pracovních modulů PM4 a 5 a kontrola rozpracování PM6 a PM7.
     

    Tab.1 Harmonogram řešení projektu      [zpět]

     

    V rámci obou KE bude vypracována souhrnná zpráva, která sumarizuje dosažené poznatky v rámci řešení jednotlivých pracovních modulů a vyhodnotí plnění dílčích cílů projektů. Součástí obou KE bude uspořádáni veřejného odborného semináře, na kterém budou prezentovány dosažené výsledky. Na závěr řešení projektu bude prezentována formou odborné monografie "Metodika analýzy rizik vodárenských systémů". Tato metodika bude oponována veřejným oponentním řízením. Na závěr projektu bude zorganizována mezinárodní konference, kde budou prezentovány výsledky projektu. Z konference bude vydán sborník příspěvků.

    Zapojení a odpovědnost jednotlivých řešitelských pracovišť do řešení jednotlivých pracovních modulů projektu uvádí následující přehled:

    ÚVHO FAST VUT v Brně
    Koordinátor prací na pracovních modulech: PM1, PM2, PM3, PM8
    Spolupráce na pracovních modulech: PM4, PM5, PM6, PM7

    VAS
    Koordinátor prací na pracovních modulech: PM6, PM7
    Participace na pracovních modulech: PM1, PM2, PM3, PM4, PM5, PM8

    SZÚ
    Koordinátor prací na pracovních modulech: PM4, PM5
    Participace na pracovních modulech: PM1, PM2, PM3, PM6, PM7, PM8,

    Od druhého roku projektu budou dosažené výsledky a průběh řešení průběžně publikovány v odborných časopisech (Vodní hospodářství, SOVAK), na národních (např. Voda Zlín, Pitná voda Tábor) a mezinárodních konferencích.

    Projektový tým    [zpět]

    Ústav vodního hospodářství obcí (ÚVHO), Fakulta stavební (FAST), VUT v Brně

    Ing. Ladislav Tuhovčák, CSc.
    Ing. Tomáš Kučera
    Ing. Jan Ručka
    Ing. Václav Papírník

    Káňová Hana

    Koukalová Dana

     

    Vodárenská akciová společnost, a.s. (VAS)

    Doc. Ing. Jaroslav Hlaváč, CSc.
    Ing. Václav Mergl, CSc.
    Ing. Bronislav Remeš, Ph.D.
    Ing. Tomáš Juhaňák
    Ing. Miroslav Svoboda


    Státní zdravotní ústav (SZÚ)
     

    MUDr. František Kožíšek, CSc.
    Mgr. Petr Pumann
    Ing. Daniel Weyessa Gari, Ph.D.
    RNDr. Jaroslav Šašek

    Mgr. Jan Runštuk

    Řešitelská pracoviště    [zpět]

    Ústav vodního hospodářství obcí (ÚVHO), Fakulta stavební, Vysoké učení technické v Brně  [více]

    Ústav vodního hospodářství obcí je pracovištěm Stavební fakulty, Vysokého učení technického v Brně a je odborným garantem zaměření "vodní hopsodářství obcí" oboru "vodní hospodářství a vodní stavby. V současné době má ústav 8 pedagogicko-vědeckých pracovníků, 5 technických a administrativních pracovniků a součástí ústavu je i 12 posluchačů prezenční formy doktorandského studia. Pracovníci ústavu zajišťují výuku v bakalářských, magisterských i doktorandských studijních programech a vedou mimo jiné výuku předmětů

    Operační a systémová analýza
    Inženýrské sítě
    Úprava vody
    Doprava vody
    Stokování
    Čištění odpadních vod

    Pracovníci ústavu jsou zapojeni do vědeckovýzkumné činnosti ve formě grantů, vědeckovýzkumného záměru fakulty, ale i v dalších formách (např. hospodářská činnost zaměřená na zpracování odborných studií,znaleckých posudků, pořádání národních a i mezinárodních seminářů a konferencí, vzdělávacích kurzů apod.). Pracovníci ústavu jsou členy či předsedy komisí pro Státní závěrečné zkoušky magisterského studia na VUT v Brně, ČVUT i STU Bratislava. Jsou rovněž členy komise pro udělování vědeckých hodností PhD v oboru vodní hospodářství a vodní stavby na VUT v Brně.

    Výzkumná činnost ústavu vodního hospodářství obcí je orientována zejména na problematiku:

    - Modelování a řízení provozu vodárenských distribučních sítí
    - Modelování a řízení provozu stokových sítí
    - Expertní systémy pro vyhodnocování spolehlivosti a rizik městské vodohospodářské infrastruktury.
    - Řešení odkanalizování měst a obcí aplikací matematických modelů.

    V těchto oblastech se ústav podílel na řešení řady národních vědeckovýzkumných projektů poskytovaných GA ČR, MŠMT, MZe, MŽP a MPO.

    Pracovníci ústavu jsou zapojeni rovněž do řešení mezinárodních projektů. V rámci 5. Rámcového programu EU se jedná např. o projekty CARE-W , CARE-S, Aquarec. Pracovníci ústavu se podíleli i na řešení projektů a grantů v rámci dalších mezinárodních programů (Socrates, Tempus, Grundwig, COST atd.) Ústav je školícím pracovištěm doktorandů v rámci mezinárodního programu Marie-Curie Host Felloship. Podrobné informace o jednotlivých řešených projektech a zapojení pracovníků UVHO je možno nalézt na stránkach ústavu http.//water.fce.cz.

    Praocníci ústavu i členové řešitelkého kolektivu pravidelně publikují na národních a mezinárodních konferencících a v odborném tisku. Jsou členy mezinárodních odborných nevládních organizací jako jsou např. International Water Association (IWA), European Forum for Underground Construction (EFUC), International Society for Trenchless Technology (ISTT).

    Ústav vodního hospodářství obcí se dlouhodobě zabývá problematikou zásobování pitnou vodou, úpravou a kvalitou vody. Má dlouhodobé zkušenosti s hydraulickým modelováním vodovodních sítí, vyhodnocováním a analýzou ztrát vody a poruch vodovodních řadů. V poslední době se intenzivně věnuje problematice spolehlivosti vodovodních sítí, kde vyvinul metodiku i navazující software RelNet, RanNet pro stanovení hydraulické spolehlivosti vodovodních sítí a jejich jednotlivých dílčích prvků – úseků sítě. ÚVHO úzce spolupracuje s řadou vodárenských společností v ČR, což umožní zpětnou vazbu při vývoji metodiky analýzy rizik a implementace HACCP a její testování na konkrétních lokalitách.
    Ústav má vlastní laboratoř pitné vody, kde je schopen provádět ve spolupráci s ústavem chemie základní rozbory vody. ÚVHO je velmi dobře vybaven výpočetní technikou a má přístup i k superrychlému počítači v rámci VUT v Brně. Má rovněž k dispozici software pro hydraulickou analýzu (EPANET 2.0).

    Vodárenská akciová společnost, a.s.   [více]

    Vodárenská akciová společnost, a.s. je významnou regionální provozní vodárenskou společností. Vznikla na konci roku 1993 a jako stabilizovaná provozní vodárenská firma působí na území šesti okresů: Blansko, Brno-venkov, Jihlava, Třebíč, Znojmo a Žďár nad Sázavou. Z hlediska počtu zásobovaných obyvatel a délky provozovaných sítí patří společnost k největším provozovatelům vodovodů a kanalizací v rámci celé České republiky. Na základě smluvního vztahu s majiteli technické infrastruktury, kterými jsou převážně svazky měst a obcí, zajišťuje nepřetržité a spolehlivé provozování vodovodů a kanalizací.

    Výzkumná činnost  - Vodárenská akciová společnost nemá v předmětu podnikání výzkumnou činnost. Dosud se tato společnost nepodílela na řešení výzkumné činnosti. Společnost provádí pouze interní výzkum v oblasti technologie vody.

    Vodárenská akciová společnost disponuje prostředky a vybavením pro provozování veřejných vodovodů, které má také zapsáno v předmětu podnikání. Vodohospodářské a ekologické laboratoře Vodárenská akciová společnost, a.s., Technická divize tvoří tým zkušených odborníků s bohatou praxí ve všech oborech analýzy vod (anorganická i organická analýza makrosložek a stopových koncentrací). Laboratoře jsou akreditované národním akreditačním orgánem - ČIA a vlastní "Osvědčení o správné činnosti laboratoře" vydané Střediskem pro posuzování způsobilosti laboratoří - ASLAB při VÚV TGM Praha. Jako akreditované jsou parametry požadované pro komplexní kontrolu kvality pitných vod dle zákona o vodách a zákona o ochraně veřejného zdraví.

    Státní zdravotní ústav (SZÚ); Centrum hygieny životního prostředí, Odborná skupina (OS) hygieny vody   [více]

    Odborná skupina (OS) hygieny vody SZÚ má statut Národního referenčního centra pro pitnou vodu, patří tak k vedoucím oborovým pracovištím v ČR a metodicky vede ostatní pracoviště, nejen v resortu MZ. OS je respektovaným národním pracovištěm v oblasti zdravotní nezávadnosti vody, o čemž svědčí např. bohatá konzultační činnost (zvláště v otázce hodnocení zdravotních rizik) i pověřování ministerstvem zdravotnictví k přípravě návrhů nových dokumentů legislativního, koncepčního i metodického charakteru. Laboratoře hygieny vody, které jsou součástí OS, jsou akreditované pracoviště s moderním analytickým vybavením pro stopovou analýzu prvků a prioritních organických škodlivin a pro stanovení mikroorganismů ve vodě. Prostorové i přístrojové vybavení odpovídá navrhovanému projektu. V rámci SZÚ je pracoviště lokalizováno v budovách č. 5 a 11.

    Výzkumná činnost Odborná skupina (OS) hygieny vody SZÚ - zkoumá a hodnotí zdravotní riziko plynoucí z expozice mikrobiologickým agens a chemickým látkám ve vodě, se zaměřením zvláště na nové kontaminanty, ale i významné biogenní prvky. V rámci "Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí" monitoruje a pravidelně vyhodnocuje jakost pitných vod a související indikátory poškození zdraví.
    -Soustavně sleduje a vyhodnocuje nové poznatky z oboru hygieny vody (vody pitné, balené, užitkové a rekreační); formuluje a odborně zdůvodňuje nové požadavky na zdravotní nezávadnost těchto vod, včetně legislativních návrhů. Metodicky vede pracovníky hygienické služby v oboru hygieny vody.
    -Podílí se na tvorbě, zavádění a aplikaci nových analytických postupů a odběrových metod pro chemickou, mikrobiologickou a biologickou analýzu vody. Zajišťuje porovnávací mezilaboratorní zkoušky a pomáhá při zavádění systémů řízení jakosti hydroanalytických laboratoří.
    -Testuje a posuzuje zdravotní nezávadnost nových technologií, materiálů a chemikálií určených pro úpravu, uchování a dopravu pitné vody. Formuluje zdravotní požadavky na kvalitu těchto materiálů a připravuje metodiky pro jejich testování a posuzování.

    Významné výsledky pracoviště
    -účast na mezinárodním projektu WEKNOW - „Web-based European Knowledge Network on Water“, financovaného Evropskou komisí v rámci 5.rámcového programu (řešen v letech 2002 – 2005; contract No EVKI-CT-2002-20004 - http://www.weknow-waternetwork.com).
    -vývoj analytických metod a technických norem (např. TNV 757717 – Stanovení planktonních sinic, ČSN 757712 Stanovení biosestonu, TNV 75 7340 Metody orientační senzorické analýzy, metoda pro stanovení atypických mykobakterií ve vyhlášce č. 252/2004Sb.)
    -vytváření metodických doporučení pro hygienickou službu a výrobce vody (z poslední doby např. doporučení k microcystinu-LR, parazitickým prvokům, pesticidům, hodnocení zdravotních rizik atd.)
    -seroprevalenční studie expozice kryptosporidiím ve vztahu k různým zdrojům vody
    -systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí (subsystém II - zdravotní důsledky a rizika znečištěné pitné vody) – každoroční zprávy o situaci v ČR

    Odborná skupina (OS) hygieny vody SZÚ má statut Národního referenčního centra pro pitnou vodu, patří tak k vedoucím oborovým pracovištím v ČR a metodicky vede ostatní pracoviště, nejen v resortu MZ. OS je respektovaným národním pracovištěm v oblasti zdravotní nezávadnosti pitné vody a vztahu kvality vody a zdraví, o čemž svědčí např. bohatá konzultační činnost (zvláště v otázce hodnocení zdravotních rizik) i pověřování ministerstvem zdravotnictví k přípravě návrhů nových dokumentů legislativního, koncepčního i metodického charakteru. Proto řešení problematiky zvýšení zabezpečení kvality pitné vody patří neoddělitelně k tématům, kterými se zabývá. SZÚ se bude podílet na všech pracovních modulech. Laboratoře hygieny vody, které jsou součástí OS, jsou akreditované pracoviště s moderním analytickým vybavením pro stopovou analýzu prvků a prioritních organických škodlivin a pro stanovení mikroorganismů ve vodě. Prostorové i přístrojové vybavení odpovídá navrhovanému projektu.

    Údaje pro IS VaV    [zpět]

    Název projektu anglicky

    Identification, quantification and management of risks of public water-supply systems

    Cíl předmětu řešení anglicky

    Development of new procedures of distribution of control (HACCP) and risk identification in process of drinking-water treatment and distribution. Design of methodology for implementation of HACCP system to the process of drinking-water treatment and distribution in conditions of the Czech Republic with regards to the OECD legislation and standards.

    Klíčová slova česky

    pitná voda, zásobování vodou, kvalita vody, analýza rizik, HACCP, inovace

    Klíčová slova anglicky

    drinking water, water supply, water quality, risk analysis, HACCP, innovation

    Klasifikace hlavního oboru řešení

    JM

    Klasifikace vedlejšího oboru řešení

    BC

    Klasifikace dalšího vedlejšího oboru řešení

    DJ

    Stupeň důvěrnosti údajů

    S

    Kategorie výzkumu a vývoje

    Aplikovaný výzkum s výjimkou průmyslového výzkumu (tzv. "neprůmyslový výzkum")

     


  • English            Poslední aktualizace: 25.11.2009

    Zpět